Není to tak dávno, co jsem tu zmínila povídku Vraždy v ulici Morgue. Ve stejném svazku vyšlo několik textů, které by snad bylo lepší zmínit v jednom článku, ale přijdou mi natolik odlišné, že si zaslouží vlastní hodnocení a nikoli názor ovlivněný ostatními Poeovými díly.
Nejžhavějším tématem současnosti, které se dotýká téměř všech rodičů, pedagogů a samozřejmě mnoha dětí, je ADHD.
Texty Edgara Allana Poea jsou správně temné a strašidelné, přesto jsou dokonale reálné a autor je nenapsal jenom proto, aby své čtenáře vyděsil. Většinou popisuje události, které by se stát mohly, ale jsou tak neobvyklé, že jejich svědky pravděpodobně nebudete. To ostatně splňuje i povídka Vraždy v ulici Morgue, v Čechách často vydávaná ve stejnojmenném souboru s dalšími méně známými příběhy.
Stavěním betlému nejen necháte ožít půvabný lidový zvyk, ale také zažijete nejcennější společné chvíle s rodinou.
V té s názvem Vrah jsi ty! nevystupuje ani Dupin, ani se neodehrává v Paříži ale je stejně tajemná, jako Vraždy v ulici Morgue, nebo Záhada Marie Rogêtové. Házím ji s nimi do jednoho pytle? Ne, na to má příliš svérázné řešení, kterým se spíš podobá jeho hororově laděným příběhům.